Prohledat tento blog

pátek 1. dubna 2016

Spasitelé






   Poslední dobou se stále "nálepkuje" a v diskuzi na tomhle blogu jsme narazili na různé skupiny lidí, kteří tvrdí, že právě oni a jen oni mohou spasit svět. Neboli se sami prohlašují za spasitele. 

Takových už bylo... 


   Z poslední doby:  komunisté, sociální demokraté, nacionální socialisté, fašisté, křesťané takoví nebo onací, muslimové různých směrů, demokraté s různými přívlastky, židé atd. Všichni podle úsloví, že každá liška chválí svůj ocas. 

   Jenže to není až tak jednoduché. Leckdo může být třeba žid - ale současně i Rus a komunista. (L. D.  Landau např. nebo žid a Němec (A. Einsten) atd. Možných kombinací je obrovské, téměř nekonečné množství. Slavného člověka si totiž každý rád započítá do výsledku svého manipulativního výčtu. 

   A na tomto principu se smaží vytvořit zdání, že jedna víra je lepší než ostatní. Že její vyznavači jsou nějakým způsobem vyvolení. Že kdyby nebylo holokaustu, mohlo být lidstvo dál ve vědě. Že by nastal zlatý věk lidstva. Což sice není nemožné, ale nepravděpodobné. Kvalita člověka - vědce netkví v tom, jaké vyznává náboženství. Ale ani v tom, jaké je národnosti nebo jakou má barvu kůže. 

   Neboli - článek, přesto že v žádném případě nepochybuji o pravdivosti údajů v něm uvedených je manipulací a "skuhráním" na osud. Stejný článek s jinými, stejně pravdivými statistikami by mohli napsat Rusové, Poláci a další. Protože i ti ztratili ve válkách hodně vzdělaných lidí. Lidí, kteří možná mohli posunout lidské vědění daleko dopředu ale dříve než to mohli udělat tak zemřeli. A to je právě ta argumentace ublížených "co by, kdyby".

   Nakonec - přečtěte si ten osm let starý článek. Uvádím ho celý i s tím, že asi málokdo bude mít dost trpělivosti vysledovat všechna ta jména.  Náš problém netkví v tom, že bylo vyvražděno tolik schopných lidí - ale v tom, že současná "demokratická" vláda světových velmocí není schopna se agresi islámu postavit jako chlap. A možná je v mocenských strukturách (a to i finančních) i nezanedbatelný počet politiků židovského vyznání nebo aspoň původu. Opravdu nehodlám dělat na toto téma nějaký výzkum, jen abych vytvořil nějakou teorii o židozednářské lóži, která škodí dnešnímu světu. 

   Moje osobní zkušenosti s židy jsou ale veskrze dobré. Dobře se mi s nimi spolupracovalo a žádný z nich mě nikdy nepodrazil. Současně s tím jsem si všiml, že nejen "Slovan všude bratra má". A že židé si vzájemně vycházejí vstříc lépe než když nejsou spojení svou vírou. Což ovšem platí třeba i pro muslimy, křesťany nebo Poláky.  Nebo gaye. Nebo černochy. Čili - i když by to do objektivního hodnocení okolních lidiček zasahovat nemělo, tak jeden z parametrů, podle kterého lidi posuzujeme to rozhodně je.

čtvrtek 17. března 2016

Jidášský polibek




    Rodiče autistického dítěte jej chtěli umístit v běžné škole s tím, že tam bude mít veškeré potřebné podmínky. Čtrnáct spádových škol v okolí Brna dítě odmítlo s odůvodněním, že by to pro ně znamenalo zvýšené náklady. Rodiče se ale soudí - a prvoinstanční spor vyhráli. Škola musí...

pondělí 14. března 2016

Ostragen

Cyp na zdi.
 (Neznámý sprejer u dolu Hlubina)




Psali teď před pár dny v novinách o velkém objevu. Vědci zjistili, že my Ostraváci máme na rozdíl od Pražáků navíc jeden gen. Ten nás prý činí odolnějšími proti smogu. Kdyby se zeptali mě, nemuseli vůbec složitě bádat. Já o tom genu vím odjakživa.
A navíc, že funguje nejen proti smogu. Jsme prostě evoluční genoví mutanti. 




úterý 8. března 2016

Summit a Kotleba

Sebejistí vládci Evropy


  "Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi...


   Tak nám probíhá další z nekonečné řady summitů v EU - nebo i jinde. Kromě vzletných řečí, planých slibů a vzájemného ukazování svalů nevyřeší ani tento "sumýš", jak mu říká Šaman Jan Kovanic, vůbec nic.

úterý 23. února 2016

Odlišnosti kultur aneb hoď kamenem, kdo jsi bez viny.


   Měl jsem kdysi jednoho spolupracovníka, který je gay. Uvědomil si to kolem svých čtrnácti let, ale bylo to v době, kdy byla homosexualita "na indexu". Takže svoje sexuální preference skrýval, jak jen mohl - dokonce se málem oženil. 
   Jenže to je opravdu slušný člověk a tak těsně před svatbou si to se svou nastávající vyříkal - a kupodivu byl pochopen. Se svatby tehdy sešlo, ona dívka dokonce zůstala jeho kamarádkou a dodnes se s ní i její novou rodinou setkává. Stal se z něj domácí přítel - bez uvozovek. 
     S tím, že je gay se mi svěřil hned, jak nastoupil a my ostatní jsme jej naprosto respektovali. V divadle je to možná snadnější než jinde - divadlo takové lidi přitahuje jak magnet. Čtyři procenta je prostě na divadlo málo.
   Je to inteligentní a sečtělý člověk, který mi dodnes doporučuje, co je dobré si přečíst nebo poslechnout, protože má velmi dobrý vkus. Již dlouhá léta není mým podřízeným, oslovuji ho ale stále "můj vznešený knihovníku". Postupem času měl několik známostí, nakonec si našel člověka, se kterým uzavřel registrované partnerství. Ale nikdy by nešel, jak sám říká,  na "Pride gay parade". Není nijak zvlášť hrdý na to, že je gay. Jen bere na vědomí, že s touhle zvláštností bude muset žít do smrti. Kdo neví, že je homosexuál si toho vůbec nevšimne. Ale tím, že si to sám přiznal se vlastně zachránil - sám před sebou. 

úterý 16. února 2016

O komunikaci




   Nastoupila jsem do tramvaje a posadila se proti staré paní. Někdo se chtěl něco zeptat řidiče, ale ten je uzavřený ve své kukani. Vzpomněla jsem si, jak dříve v tramvaji sedával průvodčí. Mohlo se ho ptát na cestu, přestupy a vůbec jenom s ním mluvit. Stará paní mi něco říkala. Chtělo se jí povídat. Všimli jste si, jak staří lidé navazují hovor? Většinou ale nemají s kým.


pátek 12. února 2016

O pravdě aneb na Jana Husa zapomeňte


   
   Když známý fotograf Jan Šibík uveřejnil několik videozáběrů z trasy, kterou putuvali "ubozí běženci" ze Sýrie i odjinud do očekávaného  ráje na zemi, Německa, na nichž je vidět odhozené a spálené karimatky, spacáky a stany, které uprchlíci už nepotřebují, protože na další štaci dostanou od "neziskovek" nové, zvedla se vlna sluníčkového odporu. A začali Jana Šibíka nevybíravě napadat. Protože ukázal pravdu a pro tu se lidé nejvíce hněvají.

středa 10. února 2016

Hon na krále


  Že je president Miloš Zeman králem bonmotů je prostě fakt.  Za dobrý bonmot by dal cokoliv - bez ohledu na to, jak je jeho výrok kontroverzní. Takový byl odjakživa - ještě když nebyl v politice, stačí si vzpomenout na jeho článek v Technickém magazínu o polo- a celo-vodičích. V tehdejších Copy-centrech stály fronty, každý ze zákazníků třímal v ruce onen Technický magazín již otevřený na patřičné stránce - ale ani nebylo potřeba jej dávat z ruky. Článek tam měli v nakopírovaný do zásoby, takže obsluha jen sáhla pod pult a zákazník po zaplacení dostal, co chtěl. Článek byl vtipný a na tehdejší dobu nebývale odvážný. 
A tahle láska Zemanovi zůstala dodnes. S tím nic  nenaděláme, byl totiž v řádné přímé  volbě zvolen presidentem, o tom není pochyb. Ale jeho prostořekost se zajídá politikům  zleva, zprava, ze všech stran.

   Málokdo dokáže tak dokonale naštvat naši věrchušku jako Miloš. Protože říká jednoduché pravdy a to páni politici bytostně nesnášejí. Výzvy k jeho odstoupení nebo dokonce odvolání jsou jen prázdná slova lidí, zoufalé výkřiky těch, kteří se jeho bonmotům nedokáží postavit. Nemají na to.

Psi štěkají, ale karavana jde dál.

čtvrtek 4. února 2016

Zpravodajské hry


   Je fakt, že co nevidíme na vlastní oči (a za plného světla), co si nemůžeme ohmatat, očichat nebo olíznout nemusí být pravda. Množství neověřitelných informací, kterými nás zásobují prostředky mainstreamové žurnalistiky (a i těch proudů bočních) je prostě nezvládnutelné. Obyčejný člověk se v tom prostě "plácá". Ba ani investigativní novináři nemají jasno. Toho využívají jak tajné služby naše i cizí, tak naši i cizí politici a hrají mezi sebou i s námi, veřejností, hry, které podvědomě modelují politické postoje "Pepíka a Mařky", představitelů klasických ovčanů. Nezbývá nic jiného, než zachovat chladnou hlavu a počkat, jak to doopravdy dopadne. 

pondělí 1. února 2016

Rovnoprávnost






   Poslední dobou se EU snaží vnutit svým členským státům jednotné odměňování žen i mužů. Globálně, bez ohledu na realitu. Ombudsmanka Anna Šabatová se toho iniciativně chopila a už to nese výsledky: Po republice se prý rozjedou inspektoři a budou dohlížet na jednotné odměňování bez ohledu na pohlaví. A najdou-li takový prohřešek, budou hříšníky pokutovat. Jako téměř všechno z Brusele je i tato iniciativa poněkud "na hlavičku".