Prohledat tento blog

neděle 29. března 2015

Jak jsem vítal Dragouny

Vypadá jako  Darth Vader ze Star Wars, že?
    Když jsem se dočetl, že americké jednotky NATO, které cvičily v Litvě aby odradily Rusko od útoku na tenhle nový kousek "západního světa" pojedou zpátky do Německa po vlastní ose, aby demonstrovaly jednotu NATO a Kotlinky, rozhodl jsem se, že  si je půjdu vyfotit a podívat se, jak taková dragounská (Dragoon) nebo v případě ztráty jednoho písmenka Dračí jízda (Dragon ride)  vypadá. Vzal jsem aparát a vyrazil s hodinovým předstihem, bych nedorazil k naši hrbolaté dálnici až po akci.

sobota 28. března 2015

Hanča a Tonča



Hana Humpálová a Antonie Chrástecká (vpravo)
před a po propuštění z pákistánského zajetí. | foto: Lidovky.cz




...první neoficiální informaci, že se vyjednává o jejich propuštění, zachytily LN už na sklonku loňského roku. Osvobození se mělo odehrát na Vánoce a český stát měl přichystané výkupné, které se mělo počítat až v milionech eur. Jestli to souvisí s aktuálním osvobozením Hanky a Antonie ze zajetí, však není jasné...




úterý 24. března 2015

Jak se stát "kremrolí"



     ...a pana Tomáše Svobodu na Facebooku zajímá, jestli ty tanky budou mít dálniční známku. To je tak české, jako vepřo knedlo zelo. Nicméně, bylo by to nepřirozené a dokonce smutné, kdyby nikdo necekl a nikdo neprotestoval. A taky nečeské...


   Tolik Aston na Neviditelném Psovi. Když budu namítat, že už tou odpuštěnou dálniční známkou se stávají někteří rovnější mezi rovnými (je to pochopitelně naprostá pitomost, ale i s pitomostmi se v diskuzi šermuje) tak mě určitě někdo označí za "kremroli". I když to slovo není sémanticky přesné. Správně by mělo znít "kreml-role" neboli někdo, kdo hraje roli, určenou Kremlem. 


pátek 13. března 2015

... v apatyce nekoupí!



   Je neuvěřitelné, jak neuvěřitelně naivní (čti hloupí)  jsou někteří senioři. Ne, že bych předpokládal, že budou mít nějaké hlubší znalosti z medicíny nebo z biofyzikální léčby. Ale jen takový obyčejný selský rozum bych u nich předpokládal. Třeba znalost přísloví. "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají." V okamžiku, kdy jim někdo nabídne něco "zdarma" by měli velmi rychle zbystřit, na nic nepřisvědčovat, nic nepodepisovat a nikam nejezdit. Je k tomu i další přísloví: "Zadarmo ani kuře nehrabe!" Když mi někdo něco nabízí "zadarmo" je třeba se okamžitě  zamyslet, proč. Co z toho bude ten někdo mít. Na dobročinnost bych nespoléhal - možná leda když někdo stařence pomůže s nákupem. A i to často bývá jen předehra k vykradení bytu nebo pouliční loupeži. Když "dobročinnost" dělá nějaký podnikatel, potřebuje z toho mít zisk - ne dobrý pocit. Jinak by se nenamáhal. A ten zisk vznikne tím, že mu něco výhodně prodá. Nebo půjčí. 
Tedy pochopitelně výhodně pro něj, ne pro seniora. 


pondělí 2. března 2015

Vyvolení a postižení

Sebevědomí a pocit jistoty? 

   Tentokrát to nebude o politice nebo mediálních i jiných manipulacích. Četl jsem a poslouchal názory "lidu" na chování těch dvou policistů, pochůzkářů, kteří se nevrhli odvážně mezi kulky zešílevšího střelce Zdeňka Kováře v restauraci Družba v Uherském Brodu, ale ustoupili nebo spíše uskočili - a zavolali posily. Prý je to zbabělé a neprofesionální. Někdo se snad mohl zachránit.
   Dodatečně se ale zjišťuje, že všichni postřílení už byli v té době "objektivně mrtví" a i kdyby se těm dvěma podařilo střelce eliminovat, změnilo by se vlastně jen to, že pán ukrytý na tamním WC a komunikující pomocí SMS se svou ženou a policií by mohl ten nedůstojný úkryt opustit o hodinu a půl dříve. Nemusel by se nyní tak strašně litovat. A ti dva mohli být slavní hrdinové. Nebo by to třeba nepřežili a vzápětí  by se na ně vrhlo "Veřejné Mínění" a prohlásilo by je za obecní blby, kteří měli počkat, až se toho ujmou profesionálové. Tak jsem se trošku zamyslel nad tím, co je to profesionální čest.

pátek 13. února 2015

American prudishness (americkej vopruz)

Kráter přes 100 metrů hluboký po 100
kilotunové A-bombě. Dnešní bomby mají
přes 50 metatun TNT ekvivalentu.
Padesátkrát víc.
   Kdysi se o USA mluvilo a psalo jako o "světovém četníkovi", který kde koho napomíná, omezuje, ale sám je v bezpečí mezi dvěma oceány. Považoval jsem to za hnusnou komunistickou propagandu. Poslední dobou se tou myšlenkou znovu zaobírám - a buď se něco změnilo, nebo jsem se změnil já. Poznal jsem lépe konání nejmocnějšího státu světa (aspoň to sám o sobě tvrdí) a prožil podobné zklamání, jako ve svých  jedenácti letech, kdy jsem byl konfrontován s realitou v bývalém Sovětském svazu. Tam šlo hlavně o moc vojenskou - a v "USA dnes"je to ještě okořeněno finanční stránkou. Myslím, že správný termín pro takové počínání je hegemonie. Nebo aspoň pokus o ni.

pondělí 9. února 2015

Jan Petránek k současné situaci ve světě






Převzato z portálu Českého rozhlasu

I když se to nezdá, předchozí článek jsem napsal dříve, 
než jsem narazil na tenhle rozhovor.

sobota 7. února 2015

Mesiášký komplex "bílého muže"

... a partikulární zájmy těch ostatních


Mučedník.  Středodvěk dnes.
    Novináři a hlavně TV mají nový námět - záznam bestiálního upálení jordánského pilota ozbrojenci Islámského státu. Státu, který má kromě mladých islamistických zblblíků k dispozici obrovské zásoby zbraní a peněžních prostředků. Armádu, kterou jsme si vlastně vytvořili sami našimi hloupými zásahy do diktátorských režimů na Blízkém východě a v Africe a které podporujeme třeba tím, že kupujeme ropu z míst, která obsadili. Snad přes prostředníky, ale kupujeme. Protože je levnější, než je v kraji zvykem. A o peníze přece jde až v první řadě.

úterý 3. února 2015

Opice a my

   Nejsem žádný filosof, ale vidím to jasně i v rozmezí jednoho života: Co v přírodě probíhá obvykle kontinuálně (nebo se nám to jen tak jeví) se v lidské společnosti odbývá schodovitě. Problémy pozvolna rostou, nůžky se rozevírají až k hraně snesitelnosti a pak se "něco" stane. Válka nebo revoluce. Někdy je válka substitutem revoluce, někdy, zdá se, to může být i naopak. Vývoj lidstva se zrychluje a zkracují se intervaly mezi násilnými událostmi. Proč? 


středa 28. ledna 2015

Linka

aneb co se zdává starým kocourům

foto StK

   Vedle  dálnice za městem leží neobdělávané pole. Spíše taková vyschlá louka, pokrytá nažloutlou, řídkou trávou se táhne až k tmavému, nezřetelnému obzoru. Nedá se tam nikudy dostat, nevede tam z dálnice žádná odbočka a chlapi říkají, že je tam jakási silová bariéra, které tě nepustí dál, i když přelezeš svodidla. 

Prý je tam "Zóna".