Prohledat tento blog

neděle 26. června 2016

Tamtamy

Skanzen Dolní Vítkovice 

   Hodina po půlnoci. Dusno k padnutí. Vzduch se ani nehne. Pětatřicet stupňů - "...páni to je hic!" Pot stéká po zádech,  do očí.  Ventilátor není schopen víc než trochu zamíchat vzduchem v místnosti. Ruce se lepí ke stolu. Přes opěradlo židle mám pověšený malý oranžový ručníček, abych si mohl utřít obličej a nenakapal si pot do klávesnice.



pátek 24. června 2016

Předevčírem, včera, dnes a zítra

  
   Když jsem byl malý a pak už jenom mladý a dokonce i jenom mladší, upřímně jsme skoro všichni nenáviděli socialismus a Sovětský svaz. Ne že by nám nějak zvlášť ony jevy ubližovaly, byli jsme na takový modus vivendi zvyklí. Zprávy se světa se lovily mezi rušičkami, nenakupovalo se, nýbrž se shánělo, pokud člověk měl na něco nárok, bylo jasné, že bez úplatku bude uspokojen nárok někoho jiného, toho, který všimné dal rozhodujícímu činiteli dříve. Říká se, že si člověk zvykne i na šibenici. Nebylo to sice tak drastické, ale bylo to v podstatě tak. Ostatně - žilo se tak i za Hitlera. Podobný mediální tlak na lidi v Říši i Protektorátu způsobil, že jsme v roce 1948 dobrovolně zvolili komunisty. Protože stáli proti Hitlerovi. A v roce 1989 pak západ, protože stál proti komunistům. A je celkem lhostejné, že to byl velmi zjednodušený pohled a vlastně nepravda - jak nás přesvědčují renomovaní historici.

pátek 17. června 2016

O porušování zákonů


   Zákony jsou určitě potřebná věc - sny libertariánů, ultraliberálů, že společnost bude nějak sama od sebe dodržovat zásady "slušného chování" jeden k druhému jsou stejně nesmyslné, jako sny komunistů o tom, že každý bude pro blaho všech ostatních pracovat podle svých možností a postačí mu, že ho společnost odmění podle jeho potřeb. 
Prakticky je to mnohokrát ověřeno - když se skupina lidí dostane do isolace od zbytku společnosti, třeba po nějaké katastrofě, třeba po ztroskotání lodi nebo letadla na opuštěném místě ukazují, že i v takovém případě vzniknou nějaká pravidla, nepsané zákony, které ovšem stanovují ti nejsilnější. Ať už fyzicky nebo třeba tím, že mají v držení nějaké prostředky k přežití. Připomenu třeba Pána much od Williama Goldinga. Dá se konstatovat, že pravidla, zákony, vzniknou v každém případě. I primitivní kmeny v hloubi amazonského pralesa mají nějaké své zákony, které sice nám, "kulturním lidem" připadají nesmyslné, ale pro dané podmínky se osvědčily. Jistěže osvědčily, jinak by byly ustanoveny zákony jiné.

   Zákony by se měly dodržovat. My, kteří žijeme v kultuře, která si říká vyspělá jsme na dodržování zákonů dokonce vymysleli zákonodárce, soudce, policii a represe. Kdo nedodržuje zákony je stíhán, souzen a trestán.