středa 31. prosince 2014

Floskule

Neboli Žvást dne




   Kopírují mnoho GB na přenosný HD - jdu do Ústavu odevzdat svou "vánoční práci", mám tedy chvilku čas a tak se probírám zprávami na netu. Konečně jsem se i zasmál. Vzpomněl jsem si na malý nápis v největších novinách bývalého režimu: "Proletáři všech zemí, spojte se!" A zjišťuji (nikoliv s potěšením), že prázdné floskule žijí ve světě i dnes.

neděle 28. prosince 2014

Intelektuálové aneb Pražská Lumpenkavárna


Jan Rejžek

...Kdyby znali význam cizích slov a prezident měl kolem sebe někoho chytřejšího, než je Vratislav Mynář nebo Jiří Ovčáček, což je skoro každý druhý středoškolák, poradil by mu, že „lumpen“ znamená německy „hadr“ a Karel Marx ho použil k definici zbídačelého proletariátu. V souvislosti s kavárnou je to tedy klasický oxymóron čili protimluv. Hlava státu snad není tak nevzdělaná, aby nevěděla, že kavárna byla naopak odjakživa (konkrétně od počátku 16. století, kdy otevřeli první takové zařízení v Mekce) sídlem vzdělanců, studentů a umělců, a nikoli jakýchsi otrhaných primitivů. Pijákovi Zemanova formátu nedochází, že prostředí kaváren podněcovalo tvůrčí myšlení především proto, že se v nich nepodával otupující alkohol.
Pokud jde o naši metropoli, tradici založil arménský obchodník Deodatus Ramajan. ...  I do těch dnešních chodím tuze rád a prozradím, že se v nich samozřejmě scházíme s pravdoláskaři.


Tak. A jsme dokonale poučeni. Slyšeli jsme Slovo Boží...

pátek 26. prosince 2014

Drony útočí!

   aneb Komu ku prospěchu?   

Takhle útočí..

   Experti z Velké Británie se rozhodli prověřit bezpečnost britských jaderných zařízení a dospěli k závěru, že elektrárny jsou de facto bezmocné proti dronům. Například dron naložený výbušninami by neměl problém překonat bezpečnostní opatření a elektrárnu poškodit. Koupit je přitom lze v běžných hračkářstvích. Pokud se vám nezdá tenhle zkuste se podívat na onačejší kousky. Kdo by na tak mocném prostředku na ochromení situace ve státě šetřil!

čtvrtek 25. prosince 2014

p.f.

Ano, občas to tu smrdí (pro slušňáky "páchne") a občas je to krásné jako výbuch sopky. Nebo kosti Tyranosaura.


středa 24. prosince 2014

Drž hubu!

Aneb o svobodě projevu a po projevu.


   Pan generální Českého rozhlasu Peter Duhan je určený Nejvyšší Inkvizitor. Velký Bratr. Nikým nezvolený, nýbrž jmenovaný, bude hlídat, co president republiky (zvolený občany v přímé volbě) smí nebo nesmí říkat do rádia. Nazval bych to asi neskonalou, přímo duhanovskou drzostí. Nicméně tento pán asi za sebou vnímá silnou podporu.  Nebo je to spíše imperativ?  Kdo vlastně drží špagátky od loutky jménem Peter Duhan? Pochybuji o tom, že by se z nich Duhan "utrhl". Na to nemá figuru.

úterý 23. prosince 2014

Od nanuků přes banány k novinářům...





  Byl jsem jako dítě ve továrně na výrobu všelijakých Nanuků, Eskym a Ledňáčků, v Martinovských mlékárnách. Vonělo to tam nádherně, sladká namrzlá hmota, horká čokoláda, vanilka, bedny špejlí a velké role voskovaného papíru.  Mohli jsme kdykoliv cokoliv ochutnat - jenom jsme nesměli sahat na výrobky běžící na lince, aby nám to "neurvalo ručičku" jak pravil soudruh provozní vedoucí, který nás prováděl. Takže jsme se pilně krmili z krabic, kam zabalené výrobky padaly.


úterý 16. prosince 2014

Předvánoční úvaha









             motto:
              Už nejsou fronty na pomeranče.
              Zato jsou fronty na úřadech práce.




 PAMATUJTE SI TO DATUM – 22. LISTOPADU 2014

   Doufám, že vám neušel jeden fakt: 22. listopadu 2014 (velice příhodně právě v týdnu, kdy se halasně oslavovalo pětadvacáté výročí Velkého Sametového Listopadu) se v naší zemi pořádala sbírka potravin pro lidi bez prostředků, a např. seniorům nebo svobodným matkám se rozvážely pytlíky mouky nebo těstovin, na které nemají peníze. A naše servilní televize to ještě vychvalovala jako ušlechtilý projev charitativního cítění občanů. Myslím, že každý slušný člověk se při těch záběrech musel stydět – za režim, kde jedna sedmina lidí žije na hranici chudoby nebo pod ní a kde charita musí nahrazovat samozřejmou sociální péči, i spolu s těmi, kterým nezbývá než takovou žebračenku poníženě přijmout.

   Jestli to je výsledek Listopadu 1989, pak všechny ostatní jsou nicotné a směšné.
 S výjimkou snad toho, kam přišly peníze, které tak zoufale chybí – těm, kteří mají jachty na Jadranu a byty v Emirátech, to samozřejmě vyhovuje.

(Konec citátu.)

neděle 7. prosince 2014

Měl jsem sen...

Když chodím přes výpadovku a železniční trať po lávce
 pro pěší, mohu uvidět tenhle ostrov ve vzduchu,
nainstalovaný na krytu pouliční lampy.
Kdo ho tam přilepil a proč nevím...

   To není řečnický obrat, ale skutečnost. Abych byl přesný, bylo to 10. srpna 2002 v 17:50, když jsem  po probdělé noci a náročném dni usnul na gauči s obrovským, ale nesmírně hodným britským kocourem Damiánem, uloženým podél mé levé ruky.    Kocouři jsou vůbec skvělý prostředek na usnutí - lepší než jakékoliv prášky. Teplý, měkký tvoreček a tiše si vrní. Málokdo odolá tomu pozvání do jiného světa. 


   Sny si zapisuji už delší dobu - někdy od roku 2000. Zjistil jsem totiž, že si po úplném probuzení pamatuji ze snu často jen to, že byl zajímavý. Takže abych se dozvěděl, co mi mozek provádí, když spím, dal jsem si na psací stůl sešitek a tužku. A hned po  probuzení ze sna, třeba i uprostřed noci si tam naškrábu několik bodů. To mi stačí,abych si sen poměrně přesně vybavil i po několika dnech, kdy si ho zapíšu do počítače.   
   Snů mám zapsáno několik set a sám se divím, jak pestrý je ten můj svět v nevědomí. Aby z těch příhod měl užitek i někdo jiný než já sám, tak tady občas pár takových zápisků ocituji. Jsou autentické, jenom z nich vypustím jména osob, mých blízkých a kolegů. Třeba by se zlobili, co všechno se mi o nich zdálo.

čtvrtek 4. prosince 2014

Jeshitové a hysterici



   Snídal jsem dneska svou kávu a obvyklý chléb se sýrem a jako obvykle poslouchal rádio. Radiojournal. Nepřetržitý proud zpráv a hudby jak říkají. Dobře, máte přátelé dvacet minut, další příležitost už rádiu ten den nedám. Ticho léčí. Ale místo zpráv tam dneska vyprávěli vtipy o poslancích za TOP 09, že prý chtějí presidentovi odejmout nějaké benefity. Jasně, o TOP se už moc nemluví, je třeba se jakkoliv zviditelnit. Když jsem se po obědě vrátil z Ústavu, zapnul jsem si internet A ona to byla pravda a ne nějaký vtip..
Pan "kníže" Karel Schwarzenberg hovoří jako obvykle ne moc srozumitelně, leč moudře. Nicméně TOP 09 (s podporou Starostů) se pozvolna propadá ve výzkumech veřejného mínění.  A to tuhle partu značně znervózňuje. ANO si voliče koupila za pár koblih, ČSSD to zkouší zvyšováním mezd a důchodů a TOP 096 je pomalu ze hry venku. Nemá čím by se zavděčila

pondělí 1. prosince 2014

HateFree Culture





    Češi jsou vůči gayům a lesbám tolerantní, vyplývá často z řady výzkumů a média tento názor s oblibou přebírají. Je tomu ale opravdu tak? Včera odstartovala kampaň proti násilí z nenávisti – HateFree Culture, projekt, jehož iniciátorem je vládní Agentura pro sociální začleňování - píše se na stránkách Rádia Wave 

středa 26. listopadu 2014

Putin a jablko

 


  Někdy vznikají prapodivné "side efekts" - vedlejší efekty. EU se nedávno rozhodla, že Putina i s celým Ruskem  potrestá za zabrání Krymu a podporu ruské menšiny na východě Ukrajiny tvrdými hospodářskými sankcemi. A jak Unie řekla, tak i udělala. Rusko na to odpovědělo svými sankcemi, což se taky dalo čekat.


pondělí 24. listopadu 2014

Štangle salámu aneb albertovský apendix

   Při protestech lidí 17. listopadu 2014 na Albertově padaly na presidenty čtyř zemí a Česka různé poživatiny. Prý kromě vajíček i obložené chlebíčky a dokonce štangle salámu. Nevím, jestli to je pravda - ale mohlo by být. Jsme poměrně dosti bohatá země, takže můžeme po politicích házet celé štangle salámu... 


   Papír prý snese všechno a obrazovka počítače ještě víc. Navíc - když pisatel zjistí, že narazil příliš, většinou může inkriminovaný článek smazat. Zamést stopu a nechat ty ostatní, kteří se ozvali, viset na diskuzním fóru jako pitomce. Já to ale neudělám.

pondělí 17. listopadu 2014

Vajíčky a deštníky za svobodu slova!


   Tak už zase došlo na vajíčka. Praze se nelíbí prezident Miloš Zeman. 
Na Albertově, za přítomnosti dalších hlav států uspořádali protestující vaječný útok. Čímž tak nějak zastínili opulentní oslavy pětadvacátého výročí začátku "sametové revoluce". Jsem docela zvědavý, jak budou zahraniční komentátoři posuzovat Václavák, zaplněný červenými kartami. 
Nebýt informován, řekl bych, že se jedná o demonstrativní podporu KSČM.

neděle 16. listopadu 2014

Naši hrdinové a zrádci aneb Jak jsem se bál


    Tak zítra budeme slavně slavit. Je klíčové výročí. Bude se vzpomínat na ty hrdinské doby před čtvrtstoletím, kdy se leckdo holýma rukama postavil totalitní moci. Spousty hrdinů. Spousty zasloužilých. Jenom já se tehdy trochu bál. Takže nejsem hrdina.

sobota 15. listopadu 2014

A říkají tomu "svoboda slova"...


14.11.2014

   Policie odložila trestní oznámení na šéfa Úsvitu Tomia Okamuru za výroky o táboře v Letech. Okamura mezitím vyzval ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, který ho kvůli Letům ostře kritizoval, k odstoupení. Dienstbier to odmítl komentovat s tím, že mu za to Okamura nestojí.

středa 12. listopadu 2014

Patricia Janečková – „Malý římský zázrak“


  Není to tak dávno, kdy si chodila ke zvukové režii pro mikroport malá hezká dívenka, která zpívala v Mozartově "Kouzelné flétně" jednoho z "´Drei Knaben". Vždy přicházela včas, připravená, usměvavá - i když vlastně ten port ani nepotřebovala - to jen aby všichni Tři Chlapci, kteří v téhle opeře vlastně zastupují Deus ex Machina - komentují a posouvají děj - byli ve stejném zvukovém prostoru. 



A vida, co se to vylíhlo...           Kocour moc a moc gratuluje!

sobota 8. listopadu 2014

Hidden hate




   Nejen prací živ je člověk. Já jen doplním - bohužel se zdá, že kromě práce (a lásky) patrně patří  pro pocit dobře prožitého života (ne)slušná dávka skryté nenávisti. Aspoň tady, v naší Kotlince. To, že nikomu úspěšnému a to v jakémkoliv oboru nic nedarujeme je známá věc. Závist a nepřejícnost jsou běžné pocity. Naštěstí je před bližními tajíme - jinak by asi byl život k nesnesení. A nenávist trochu přiodějeme do hávu "dějinné spravedlnosti a morálky".


úterý 4. listopadu 2014

Via e-mail

Celý text Michala Horáčka tak,  jak ho prý uveřejnil na Facebooku: 








Tak nám pan Kalousek dneska vzkázal, že "zlaté časy v 
Evropě skončily; prožrali jsme to a proflákali."

Vzpoura kočiček a znásilněný zákon.

doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.,



Zpráva z webu:

Mezi vládní koalicí a její opozicí došlo k historickému okamžiku - ke shodě. Obě strany Miloš Zeman při Hovorech z Lán, kde používal výrazy jak ku*da, ku*va nebo ho*no, znechutil. 



pondělí 27. října 2014

Bola by alebo nebola nebezpečná ebola?



   Tak nám pan Někdo vyhrožuje rozšířením eboly. Policie už o tom chvíli ví, ale začala tu zprávu rozšiřovat až dneska. Infekční materiál z Afriky prý už vyděrači mají, uchovávají ho v chladu a mají plán, jak jím infikovat obyvatelstvo.

sobota 25. října 2014

Neodolatelná vůně koryta


   Jako malí kluci jsme hrávali hru "Na hrady". Ostrava byla tehdy jedno velké staveniště a poblíž budoucího Mostu pionýrů byla velká louka, kde byly navršeny jakési kopce hlíny. Netuším už proč, ale hodily se nám ke hře. První vyběhl na ten miniaturní kopeček a prohlásil se "králem". Ostatní na něj začali útočit, vybíhat nahoru a snažili se "krále" shodit. Bylo to docela těžké - svahy byly strmé a kluzké a "král" stál bezpečně na malé plošince nahoře a útočníky tak dokázal celé minuty odstrkávat a shazovat dolů. Že sem tam někdo spadl patřilo ke hře - doma pak byl kvůli špinavým a roztrhaným kalhotám sice mazec, ale to nás v ten ráz nezajímalo. Hra pokračovala, dokud se několik útočníků nedomluvilo a koordinovaně "krále" neshodili. Pak jeden z nich začal dělat "krále" a hra pokračovala dál. Byl to vždy jen jeden, ten, který ty dva tři, kteří mu pomohli, včas shodil z vršku dolů.

Někdy mám pocit, že tuhle hru hraje v dnešních dnech celá Kotlinka, republika Česká.

neděle 19. října 2014

Tempus, time, doba - tedy čas




Jeseníky, 6. října 2014





   Sedím ve svých milovaných Sudetech na chalupě u počítače, občas přihodím do kamen polínko ze smrku, který tu před třiceti lety vůbec nebyl a přesto stačil vyrůst a začít se nebezpečně naklánět nad naši dřevěnici a proto jsme ho museli porazit. 
Ta chalupa má na trámu krovu vytesáno švabachem   Alois Miller - A.D.1848. 

sobota 18. října 2014

Kanady versus kristusky

Potulná kočka Julinka



Aneb o krysách a lidech





Ostražití vlci a sluníčkoví lidé. Nebezpeční jsou obojí - jak ti v bomberech, tak ti v kristuskách. Ti druzí víc. Přesvědčují nás, že krysa je plaché zvířátko, že před lidmi má respekt, raději uteče. Že lidi nekouše. A že bychom si je měli klidně nechávali na zahradě, protože mají stejné právo na život jako my, v místě, které si sami vyberou.



čtvrtek 18. září 2014

Letem světem internetem...




Následující text mi zaslal kamarádem e-mailem, určitě k pobavení. Možná, že mnozí z vás už ho viděli. Kdo ho ještě neviděl, tady je, shledal jsem, že je nejenom zábavný, ale že je na něm i ledacos k zamyšlení:
   

Jef Foxworthy je americký komik, televizní a rozhlasový bavič a také autor, který se pozastavuje nad tím, že (citace):

"Je to zvláštní - můžete dělat vtipy na katolíky, papeže, židy, křesťany, Iry, Italy, Poláky a bůhví na koho ještě, ale je (prý) necitlivé, když vtipkujete o muslimech. Jsem přesvědčen, že čím dřív budeme mít všichni stejné měřítko a pravidla pro všechny, tím bude lépe".



neděle 7. září 2014

Moebiova páska

 Jedna SF povídka je o říši, která je na jedné straně omezena vysokánskou zdí. Hrdinové se marně snaží celá staletí dostat za tuto zeď, a až se to jednomu za pomoci lešení podaří tak zjistí, že zeď je na svém vrcholu plochá a vede do tmy. 
Je to ovšem hrdina odvážný, tak se do té tmy vydá. Tma houstne, už nejsou vidět ani hvězdy, ani slunce. Po jisté době se ale tma a bezčasí začínají  rozpouštět a když náš hrdina uvidí druhý okraj zdi, spěchá se podívat na svět za onou zdí - až dojde k vrcholku vlastního lešení, toho, po kterém na vrchol zdi vylezl.. Podobnou scénu má v protiválečném románu i klasik SF - Stanislaw Lem. Tam se snaží astronaut (tenkrát jsme ještě nebyli tak puntičkářští a cestovatele mezi planetami jsme nazývali astronauty) odejít od Bílé koule, která leží na planetě Venuši, zcela zničené atomovou válkou Venušanů a ať se vydá kterýmkoliv směrem, vždy narazí na stejnou, bílou zářící plochu. Naprostá beznaděj.
   Stejný pocit podivnosti a nepatřičnosti jsem měl, když jsem si  jako kluk z papíru slepil pásek, který měl jen jedno stranu a jednu hranu. Moebiova páska. Kleinova láhev a jiné topologické nesmysly nám ovšem ukazují, že chyba není v realitě, ale v lidském mozku. Nedokáže se smířit s faktem, že některé věci nemají druhou stranu, druhý pól. Teprve když Moebiovu pásku rozstřihnete podél, získáte pásku obyčejnou, jen dvakrát přetočenou.  To je snad ještě podivnější. Musíte si uvědomit místo, bod, kde je páska slepená, aby vám to v hlavě dalo smysl.


středa 3. září 2014

Kdo začal harašit zbraněmi?

Pohádka:

   Indiáni, kteří před časem prodali kus země bílému muži a ten tam postavil železnou cestu pro své ocelové oře zjistili, že udělali velkou chybu. Z účinků ohnivé vody, za kterou ten kus země převážně prodali už vystřízlivěli a tak zjistili, že dráha rozděluje jejich rezervaci nejméně na dvě části a zbytek rozdělila odvěká nenávist jedněch k druhým. 
Nakonec stařešinové na Velkém shromáždění ve Velkém vigvamu rozhodli, že se ocelovému oři postaví do cesty. Na koleje navršili vše, o čemž se domnívali, že jeho pohyb může zastavit. Totemy, stany i ulovenou zvěř. A postavili tam hlavně mladé bojovníky na koních. Ti, vzájemně se podporujíce bojovými pokřiky, statečně vytrvali na kolejích až do příjezdu lokomotivy.

  Další zimu bylo v mnohých vigvamech smutno. Neměl kdo lovit, nastal hlad. Slabší pomřeli a silní se stali slabšími. A tak museli bílému muži postoupit další kus své země, aby jim dal aspoň trochu kukuřice na holé přežití.
   Ve Velkém vigvamu se od té doby vyprávějí příběhy o statečných bojovnících, kteří se dokázali postavit ocelovému oři a kteří na naše počínání shlížejí shora, kam je k sobě tenkrát povolal veliký Manitú.

neděle 24. srpna 2014

Dobrá smrt, eutanazie




Policisté obvinili někdejší sestru z Lužické nemocnice v Rumburku kvůli úmrtí pacientky z vraždy. Sestra údajně pacientce pomohla zemřít tak, že jí podala lék, který ji usmrtil. 
Za vraždu jí hrozí až osmnáctileté vězení.



Podezření, že zabila více lidí se však podle šetření nemocnice nepotvrdilo...

pátek 22. srpna 2014

Skuhrání


   Obecně oblíbená internetová zábava obyvatel České Kotlinky je skuhrání. Kdo může, skuhrá. Kdo neskuhrá, aspoň si o tom čte.


   Nejen židé, muslimové, křesťané, černoši, hispánci a Rómové, ale i homosexuálové, bisexuálové a lesby skuhrají, jak strašně je jim ubližováno. V neposlední řadě rovněž cyklisté a automobilisté. 

středa 13. srpna 2014

KURSK

Foto: StK
   Kousek od našeho věžáku je takzvaná DOV - Dolní oblast Vítkovic, panství multimilionáře Svetlíka. Když vidíte, jakými nápady ten pán oplývá a jakými odborníky se obklopuje, pochopíte, že není milionářem náhodou. Z kusu fabriky určené ke zbourání udělal technologický park nejen pro lidi mimo "ocelové srdce republiky", kteří se na vyhaslé vysoké pece dívají jako na živého Tyranosaura Rexe ale i pro ostraváky, kteří je důvěrně znali ještě "zaživa". Je to zábavní technologický park, kde si každý najde to svoje. Od klasické opery až po experimentální interaktivní expozice pro děti. 


úterý 12. srpna 2014

Seriály ve službách propagandy.

   Televizní produkce vymývají mladým Rusům mozky


Fragment seriálu "Wajennaja razvědka"





   V ruských seriálech nejsou Poláci nikterak televizní berličkou z nouze, ale stálým, promyšleným a velmi viditelným stereotypem zrady a nevděku vůči sovětským osvoboditelům, a tedy i vůči současnému Rusku 

Robert Cheda


Spiknutí stíhá atentát, protože 5. kolona se skrývá všude. Čekisti zachraňují SSSR před zrádným Západem, dobývají Evropu a vypořádávají se s nepřátelskou ilegální činností. Nepřítel - to není jenom hitlerovec, ale především ukrajinský fašista, Polák, Litevec nebo Fin. Jde o retrospektivu sovětského válečného filmu? Ne, to je fabule současných ruských televizních seriálů, vymývajících mozky mladým Rusům. Jak píše pro Virtuální Polsko Robert Cheda - bývalý analytik rozvědky a expert na problematiku Společenství nezávislých států - v jejich obsahu se též skrývá odpověď na otázku, proč se na Ukrajině objevili takoví teroristé, jako Strelkov a Běs-Bezler. 


neděle 10. srpna 2014

Opravdu rázné kroky...

Barrack Hussein Obama plačící... 


   President USA Barack Obama, který se snaží vybudovat image vůdce, který Ameriku zbavil zátěže zahraničních válek se dostal do situace, ve které být rozhodně nechtěl. Ozbrojenci IS stále sílí a pod praporem toho nejtvrdšího islámu se zmocňují stále většího území Iráku, ale úspěchy mají i v Sýrii. 



   Jak to, že ozbrojenci IS tak snadno porážejí početně  mnohem silnější iráckou armádu? Protože vlastně žádná irácká armáda neexistuje. Armádní posty velitelů jsou vlastně jen pašalíky pro "zasloužilé" té nebo oné náboženské sekty. Jenže - jedna sekta v současnosti obsadila téměř všechny vládní posty (a tím pádem i posty v policii a armádě), druhá, jejíž členové se "k lizu nedostali" zplodila uskupení ISIS. A začal boj. Kdyby to nebylo tak zprofanované slovo, napsal bych bratrovražedný. 

pátek 18. července 2014

777




Poblíž hranic s Ruskem na Ukrajině se včera zřítilo malajsijské letadlo Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nehodu nepřežil. Let MH17 letěl z Amsterodamu do Kuala Lumpur. Stroj se zřítil poblíž Doněcku, kde se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Nestačil vyslat žádnou zprávu. Black-boxy jsou buď v rukou povstalců nebo jsou už v Moskvě - zprávy se různí. 

Letoun byl pravděpodobně sestřelen. To je vše, co opravdu víme.

úterý 1. července 2014

Plynaři

   Včera dopoledne měli do našeho věžáku přijít z plynáren odečítat spotřebu. Akce byla řádně vyvěšena na chodbě v přízemí a tak, když v určenou hodinu kdosi zazvonil, moje žena otevřela. Za dveřmi stáli dva mladí mužové v perfektních oblecích a holčice v tmavých šatech, prý krásná jako madonka. Mladíci drželi v rukou nějaké papíry. Moje žena se sice podivila tak oficiálnímu obleku odečítačů, ale protože je (většinou) osoba vlídná a taky aby nezdržovala, hned otevřela dveře na WC, které je přímo naproti dveřím od bytu a kde jsou měřiče, rozsvítila tam světlo a řekla "Prosím, pojďte dál!  Je to tam!"


neděle 22. června 2014

Kdo bude Bohem? (1)

   Jakub Sinderhauf

    Přípodotek ani ne tak filosofa jako překladatele, syna pediatra a porodníka, otce právníka.








Ekrazit je všude. V termínech, jejich volbě, jejich (po)citové neutralitě či naopak +/- angažovanosti, volbě slova pro určitou oblast, dobu, vrstvu, víru... Za pár let se může termín přehoupnout z negativní konotace do pozitivní či naopak.

pátek 20. června 2014

Doktor Mengele a mnoho povyku pro nic



Doktor Mengele

 - to bylo jediné, co napadlo pana Krásu, když si přečetl odborný článek Miroslava Milthönera o právních problémech při narození těžce postižených dětí. "Takovéto úvahy jsou úvahy nacistického uvažování a z lékařů by se pak stali následovníci doktora Mengeleho," uvedl  předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ve svém stanovisku. Z jeho pozice tedy docela chápu jeho rozhořčení - sám je vozíčkář, postižený, a takovou úvahou se posouvá hranice. Má pocit, že se sám stává méně hodnotným - což není pravda.

pondělí 16. června 2014

Selfie a jiné nesouvislosti

Móda, snobárna, narcisismus nebo co?  Stádnost!


    Mladé dívenky se nám prý samy fotí ve vyzývavých pózách a věší své fotky na internet na sociální sítě. Můžeme to sice i odsuzovat, ale ženy se holt nabízejí. Pořád. Ono to začíná oblékáním, pokračuje líčením a končí chováním. Záleží jen na kultuře, kolik a jak je to v dané kultuře zvykem, do jaké míry. Prostě samička hledá pro své budoucí děti vhodného otce. Aby vůbec nějací otcové byli, je třeba je poněkud vyprovokovat. Takhle to dělají všechna zvířátka a možná i některý hmyz. Ostatně natřásání peříček je u mužů v podstatě stejné. Páv - třeba.


čtvrtek 12. června 2014

vyváženost zpráv a jejich (ne)důležitost



Ukrajina uspořádala volby přesto, že se v zemi bojuje, je tam občanská válka. (Ale neříká se tomu tak.)
Volby prý přesto byly regulérní a jsou platné. Porošenkův mandát je prý silný.

Sýrie  uspořádala volby přesto, že se v zemi bojuje, je tam občanská válka. Ale neříká se tomu tak.
Volby prý proto nebyly regulérní a  Assadův mandát je slabý.


Když pominu, že výběr zpráv je podřízen nějaké ideologii a jsou to vlastně komentáře a ne zprávy, tak se jen skromně optám: Od kolika mrtvých denně a a na které straně budeme nazývat volby (ne)legitimními?  

pátek 30. května 2014

Tsss, tsss...




   Noviny, tedy ty papírové už dost dlouho nekupujeme. Obsah starý (na netu to obvykle visí už nad ránem) a poplatný (spoustu titulů vlastní pan velkopodnikatel Babiš), takže cena je vzhledem k obsahu vysoká. A na smetí používáme raději silonové pytlíky "od Číňana" - tedy ve skutečnosti od spřáteleného Vietnamce, kolem jehož obchodu Ba-Tha musíme projít kdykoliv jdeme "do města". (Protože město - to je až ta část Ostravy, která leží až za tratí mezi Hlavním nádražím a nádražím Frýdlantským.) 
   Ale Ústav si dvakrát měsíčně zadává do jedněch novin jakýsi reklamní list, část novin, které se úpravou nijak neliší od zbytku, ale zprávy jsou jen z kulturní oblasti. z Ústavu. Ten den jsou pak na každé vrátnici k dispozici dva balíky výtisků zdarma. I neodolal jsem a jeden výtisk si vzal dneska "k obědu".  Vím, u jídla se číst nemá - ale pořád je to lepší, než u jídla brouzdat internetovými končinami. Navíc laptop na stole překáží daleko víc než noviny. A tak se stalo,že jsem hned na první straně narazil na dvě informace, které mě poněkud nadzvedly ze židle.

čtvrtek 29. května 2014

Jak se nestat rasistou

   Cestou ze školy po sobě kluci házeli kamením a jeden kámen rozbil okno ve školní tělocvičně. Nastalo velké vyšetřování a za viníka byl označen Franta. Franta byl takový třídní otloukánek, "společenského dění" ve třídě se příliš nezúčastňoval. Raději si četl SF a hrál na počítači hry, kde mohl zabíjet mimozemšťany po celých stovkách. Kdekdo si na něj troufl, občas mu sebrali svačinu a jeho svetrem jednou utřeli  tabuli. To nebyla počítačová hra.
   Měl holt smůlu, že byl poblíž, když okno zařinčelo a školník vyběhl ven. Byl tedy chycen, odveden k řediteli a potrestán ředitelskou poznámkou. Otec byl následně pozván do školy, ředitel mu vyčetl, že hocha nevychovává dobře (mohl si to dovolit, otec byl bílý a živil se rukama) a musel za zasklení okna zaplatit. 
   Což mělo pro Frantu za následek výprask a další sankce doma. Proti několika klukům , kteří se domluvili, že viděli, jak právě on hází tím kamenem na spravedlnost neměl šanci. Inu, "nebyl v kolektivu oblíben." Trest nesl s pocitem velké  křivdy. 
   Další týden si Franta počkal za rohem, až všichni odešli domů a vrátil se oklikou ke škole. Vybral si pěkný kámen, akorát tak do ruky a mrskl s ním směrem k oknu tělocvičny. Napotřetí se trefil a sklo zařinčelo. Rychle zmizel za rohem. Výprask a měsíční zákaz hraní na počítači se konečně stalo spravedlivým trestem. Franta se dokonce trochu usmál.  Věci se dostávaly na svá místa.

neděle 25. května 2014

O tom i o onom - bez ladu a skladu



   Objevují se plané úvahy o tom, že nastává jakési "muslimské jaro" , že prý snad musulmani odsuzují čin teroristické islámské skupiny Boko Haram, která unesla téměř tři stovky křesťanských dívek a prodává je do otroctví nebo je, obrácené na islám provdává za muslimy. A jak známo, z islámské víry není cesty zpět - stanete se pak odpadlíkem, člověkem, který musí být zlikvidován. 

pondělí 19. května 2014

Hlasy odjinud čili mimoň si píše blog



   Jsme obklopeni symboly. Náš život je jimi neustále řízen, usměrňován. Každý ví, co znamená lebka se zkříženými hnáty. Nebo blesk. Kostra ruky. Většina zákazů a příkazů má svou mezinárodně srozumitelnou podobu, má svůj piktogram. 









   Dopravní značky. Také životní postoje a víra mají své symboly. Kříž, hvězda, půlměsíc, svastika, ankh. Občas se stává, že se někdo již platného, používaného symbolu zmocní a spojí ho s tím, co sám dělá, se svou ideologií. 








  Symbol si prostě přivlastní. A potom každý, kdo tohoto symbolu použije - třeba v původním významu - se náhle stává "propagátorem" něčeho, co někteří považují za špatné. A jiní třeba zase za dobré. Lidé prostě nemají stejné názory. 





středa 14. května 2014

Herci a kašpaři

   Herec je člověk,  který podle představ režiséra hraje postavu, kterou napsal autor. Tedy nepředstírá, nesnaží se divákovi namluvit, že je někým jiným. Hraje postavu. Je to docela počestná profese a protože se dobrý herec stává na dvě hodiny někým jiným a když se po závěrečném aplausu se odlíčí, převlékne a jde domů stejně jako pekař nebo chirurg, musí dbát na to, aby si kousek své postavy neodnesl domů. Nebo aspoň aby to nebylo vidět. Protože postava - ať už je to podlý vrah nebo dobrotivý císař je jedna záležitost a herec jako osoba druhá.

úterý 13. května 2014

Putinova "pátá kolona" v Evropě


WP.PL 2014-05-09 (15:46)

 Aleh Barcewicz

Vladimír Putin

















    Moskevské úřady hovoří o hrozbě od „nacistů, fašistů, antisemitů” z ukrajinského Pravého sektoru nebo od krajně pravicové strany Svoboda. A současně v Evropě spolupracují s politickými hnutími, jež mají v Evropě podobnou reputaci již po léta.


  „Cher Vladimir”, obdivuhodný člověk, obránce tradičních evropských hodnot. Tak charakterizují současného ruského prezidenta někteří evropští politici. Kdo a proč na Západě podporuje Putina? A kdo je nazýván „pátou kolonou” Kremlu v EU? - vysvětluje v fejetonu pro Virtuální Polsko Aleh Barcewicz. 

   Ukrajina se nachází v ohni, dalších měst na východě této země se zmocňují Kremlem inspirovaní separatisté a berou za rukojmí pozorovatele OBSE - a ve stejné době Gerhard Schröder padá do náruče Vladimíru Putinovi. Okázalé oslavy 70. narozenin bývalého kancléře SRN v Sankt-Petersburgu vyvolaly všeobecné znechucení veřejného mínění v Evropě. Avšak náklonnost německého politika - po léta placeného Gazpromem - k vůdci Ruska je známa již odedávna. Obavy spíše může vzbuzovat skutečnost, že se svými pocity není mezi evropskou politickou třídou osamocen. 




  Mezi Němci, kteří jsou s Ruskem spojeni mnohaletou těsnou hospodářskou spoluprací, neexistuje jednoznačný názor na moskevské operace na Ukrajině. Podle dubnového výzkumu veřejného mínění 49 procent obyvatel tohoto státu chce, aby Berlín zaujal ve věci Ukrajiny neutrální postoj a aby vystupoval výhradně jako prostředník mezi Moskvou a Washingtonem. Pouze 45 procent Němců podporuje rozhodný postup vůči Rusku. 



   Čas od času se v tamních médiích též objevují slova otevřeného podporu pro politiku Kremlu. Na příklad bývalý komisař EU pro záležitosti rozšíření Günther Verheugen nedávno prohlásil v německém rozhlasu, že „Problém neleží v Moskvě. Problém vězí v Kyjevě, kde máme první vládu v 21. století, v níž zasedají fašisté”. 

Aleh Barcewicz





Má mít až 60 tisíc členů



„Mon cher Vladimir”

   Své přátele má Vladimír Putin také v Paříži. Jedním z nich je François Fillon, ministerský předseda Francie za vlády Nicolase Sarkozyho. Pánové společně hrávají kulečník - francouzský politik, prohlašující že má při příštích volbách v úmyslu ucházet se o francouzské prezidentské křeslo, je i poté co se vystěhoval z Elysejského paláce, pravidelně zván do moskevských salónů. Během jedné z takovýchto návštěv Fillon veřejně zkritizoval současného předáka své země Francoise Hollanda za „proamerickou” politiku.

   Svého ruského kolegu nazývá něžně „mon cher Vladimir” (můj drahý Vladimír). O srdečnosti vztahů též svědčí dojemné gesto pána Kremlu po smrti Fillonovy matky. Putin mu věnoval láhev vína z roku 1931 – roku, kdy se matka francouzského politika narodila.

Bezchybný Putin

   Neméně nadšenou zbožňovatelkou „drahého Vladimíra” je také vedoucí Národní fronty - získávající stále větší podporu Francouzů - Marine Le Pen. V minulých prezidentských volbách obsadila třetí místo, když získala 18 procent hlasů. V jednom z interwiev prohlásila, že Putina přímo "obdivuje". V březnu - těsně před Moskvou organizovaným referendem na Krymu - ocenila, že ruský lídr „se doposud nedopustil ani jediné chyby" - na rozdíl od jeho protivníků za oceánem i v Evropské unii.

Plebiscit na Krymu, uskutečněný pod hlavněmi ruských samopalů, sledoval z pověření strany Marine Le Penové její poradce pro mezinárodní otázky Aymeric Chauprade – spolu s více než 100 zástupci různých seskupení z 23 evropských států (kromě jiného z Rakouska, Belgie, Španělska, Řecka a Maďarska).

Boj s „Gayropou”

   Za sovětských časů Moskva finančně podporovala Evropu a výměnou za to se jí dostávalo loajality a podpory od krajně levicových hnutí. Byla to součást státní doktríny SSSR, toužícího po tom, aby komunistickou ideologii naočkoval celý svět. Dnes Rusko na Starém kontinentu podporuje především krajní pravici.

Hlavní osou propagandy současných státních orgánů v Moskvě je opozice vůči liberální Evropě – s její světskostí, úctou k právům jednotlivce a péčí o práva sexuálních menšin. Mezi obyčejnými Rusy je stále častěji možné slyšet posměšné označení „Gayropa”, jež má vyjadřovat údajný morální úpadek Evropanů. V létě minulého roku byl v Rusku přijat již slavný zákon o zákazu „propagandy homosexuality”. A právě takovéto kroky Kremlu získávají potlesk evropské pravice.

Putinova "Pátá kolona”

   Skutečnou „pátou kolonou” Ruska v Evropě nazývá tvůrce veřejného mínění - francouzský deník "Le Monde" - Maďarsko. Moskva podporuje a otevřeně sponzoruje činnost strany Jobbik, zasedající v maďarském parlamentu. Lídr tohoto uskupení Gábor Vona při svém vystoupení na státní Moskevské univerzitě prohlásil, že Rusko „hájí evropské tradice” – na rozdíl od EU, která je „zrazuje”. Europoslanec této strany Béla Kovács, jenž v březnu na ruské pozvání pozoroval Kremlem zorganizované referendum na Krymu, je uznal za zcela legální.

   Loajální vůči Kremlu zůstává také maďarský premiér Viktor Orbán – nejen z ideologických, ale též z ekonomických důvodů. Lídr vládnoucí strany Fidesz, známý svým euroskepticismem, je skeptický i ve věci sankcí vůči Rusku. Již v době současné krize na Ukrajině podepsala Budapešť kontrakt na dostavbu maďarské atomové elektrárny Paks ve výši 10 miliard dolarů.

Rusko mesiášem národů

   Státní orgány v Moskvě hovoří o hrozbě od „nacistů, fašistů, antisemitů” z ukrajinského Pravého sektoru nebo od krajně pravicové strany Svoboda. A přitom současně spolupracují s politickými hnutími, která mají v Evropě podobnou reputaci již po léta.

   Genetický národní mesianismus Rusů, kteří za sovětských časů toužili šířením marxistické ideologie zachránit svět před kapitalisty, a dnes se představují jako poslední opora morálky a konzervativně-křesťanských hodnot, je plný vnitřních paradoxů. Dějinnou ironií je třeba skutečnost, že v čele tohoto křížového tažení stojí čerstvě rozvedený bývalý plukovník KGB, Vladimír Vladimírovič Putin.




Převzato: 

Přeložil: Pedro  2014-05-13

====

Nicméně Starý Kocour doporučuje si prolézt i jiné polské weby - pokud aspoň "trošečke popolski". Zase jiný pohled, ne tak jednostranný jak ta naše "médyja".


čtvrtek 1. května 2014

Finita la Commédia...







   Jedna nešťastná ženská se letos na konci dubna vydala ze svého domu k železniční trati a tam skočila pod vlak. Jako Anna Karenina. Je to smutný příběh. Čtyřicet osm let - to ještě není věk vhodný k umírání.