Srpen 1968

Napsala Informace

"Once you get into this great stream of history, you can't get out." 

 (Richard M. Nixon)

Cigoši (a já)

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
v Ostravě - Přívioze

  Známá česká pěnice-slavice Lucie Bílá o Romech vykládá jako o "mých cigoších". I Romové o sobě samých většinou mluví jako o Cikánech. Je to slovo známé a označuje etikum, které tady žije už dlouho, s majoritou nemá příliš velké problémy (až na ty slepice a králíky, ale to se dá přežít.) a tedy víme, co tak asi od sebe vzájemně můžeme očekávat.

Romové - to slovo naopak označuje problém, něco hyperkorektního, nejistého, ublíženého, požadujícího zvláštní zacházení, na čem se dá udělat  kariéra nebo i zbohatnout. Cikáni, aspoň ti, které znám, nanejvýš použijí slovo Romák. A to se zřetelným  pejorativním nádechem.  

Můj skok do paralelního vesmíru

Jakub Sinderhauf

 foto internet

   Penzión Mantua vysoko nad Teplou, nad Tržní kolonádou, nad městem. Uléhám v úterý proti svému zvyku v jedenáct a v tutéž dobu vypínám svá rádijko. Jsem prázdný a tupý. Spousta zvratů v posledních dnech a vše jde kupředu: za deset dní mám objednaný termín na radnici svého města až u uherských hranic – ano, na svatbu. A potom s ženou a jejím tatínkem na deset dní do Itálie... a pak, ještě v září, hned jít pracovat úplně jinam. Zas na dálný sever. No, pánu Bohu poručeno... A včera jsem se definitivně krvavě rozešel se svou zdejší přítelkyní.   No, nic náročnějšího už aspoň přijít nemůže -

Synchronicita, zbytečná slova a pětačtyřicátý jedenadvacátý.

Smutek chlupatého kočičáka...

Ráno mi napsala tajemnice z Ústavu, co prý zrovna dělám a zda bych se nepřišel podívat, jak se Ústav vzpamatovává z prázdnin. Šéfová baletu prý po mě něco potřebuje. Pochopil jsem, že i prdůchům pomalu končí doba bezbřehé svobody a nastává sezóna. Venku bylo celkem pošmourno a v ZOO mám několik "nedodělanných zvířátek" - hlavně těch bílých, na jejichž srsti nebo peří  případné sluneční skvrny způsobují jejich praktickou nefotografovatelnost. Takže jsem sbalil svých pár krámů a vyrazil na kopec. 

Týdenní výkaz pozorování

  Rozhodl jsem se, protože velká témata se často ukáží jako nedůležité plky a naopak noticky předesílají věci "velké", zavést tuhle rubriku. Pokud se tu objeví cosi, co by zasloužilo podrobnějšího prozkoumání, dám  tomu následně šanci v samostatném článečku. Vím, bude se to podobat Moby Dickojc  pátečnímu "shrnutí látky". Abychom si ale mohli čestně  konkurovat (Moby to pochopitelně vyhraje, je spisovatel) budu dávat přehled až když "bude dokonáno" -  až v neděli. Ale nebudu "zdeúředně" dbát na to, aby na každý den bylo něco. Nemám prostě tu Mobyho systematičnost.

Intoši

   Už dlouho dumám, proč mám tak velmi rezervovaný vztah k "intošům". To jest k osobám humanitního vzdělání, na kterých je na první poslech patrné, že "jsou vzdělané a v oboru se jednoznačně orientují." Přitom mám lidi chytré a vzdělané rád - člověk se od nich lecčemu dozví, pobaví se a případně i dovzdělá. 

Myslím ale, že jsem už na to přišel. Je to právě ta jednoznačnost. Intelektuál se sice snaží vyjádřit přesně - ale vždy si nechává skulinku na únik pro případ, že by ho zradily zdroje informací nebo jeho vlastní logika. 
Intoš ne. Ten má prostě pravdu, protože je studovaný a má ty... no ...zkušenosti.  Jako  nikdo jiný v naší Kotlince.

Včera, dnes... a zítra?

    Čas kolem nás pádí - to je sice klišé, ale celkem odpovídá tomu, co se děje kolem nás. V diskuzi v Útulně se stejně diskutuje hlavně o současnosti, původním článkem to často nemá mnoho společného (což ovšem nikterak nevadí, naopak), takže učiním druhý pokus o založení takového "aktuálního drbníku. Tady budeme (doufám, že i s Drakem a jinými Útulníky) nadhazovat nová, "malá" témata.

Tak nám prý vyhodili Danielu Drtinovou

Narazil jsem dnes v Lidovkách na tento článek Odbory: Drtinovou stáhlo vedení z Událostí po politickém nátlaku.

Mediální činnost této dámy sleduji na naší mediální scéně už poměrně dlouho a mohu tedy konstatovat, že se mi už poměrně dlouho nelíbí. Já osobně bych se u ní v pořadu opravdu vyskytnout nechtěl a to z mnoha dobrých důvodů. V kostce by se její styl dal nazvat neurvalou manipulací a myslím, že mi mnozí dají za pravdu, aniž bych musel nějak sáhodlouze argumentovat, nebo uvádět příklady, či statistiky, já snad ani nepamatuji, že by se někdy chovala jinak. Ano, jednou ano, to ale mluvila s někým jiným, sama o sobě a své dceři. K její cti budiž ale přičteno, že ona se neurvale a manipulativně chovala k jakémukoliv hostu jejího pořadu, měřila tedy úplně všem, úplně stejným metrem. Nestejně si s tím bohužel mnohdy byli schopni poradit ti hosté, vetšinou k jejich škodě, protože pak byli za blbce. Nu byla to jejich volba, dobře jim tak, neměli tam lézt, když na to nemají. Nepovažoval bych za zbabělé, kdyby jí odmítli účast. Třeba by jí tím systematickým odmítáním donutili se nad sebou zamyslet a začít se chovat aspoň o poznání lépe.

Na jedné straně, přestane-li se tedy tato osoba vyskytovat v Událostech, asi mi to moc mrzet nebude. Na druhou stranu ale musím uznat, že okolnosti kolem toho a samo načasování natolik zavání, nebo rovnou smrdí už na dálku "politickou objednávkou", že z toho jednomu mravenčí v zádech. Trochu to připomíná situaci kolem odvolání pana Cibulky z ČRo. Tehdy na nátlak okolí SexyMozka J.P., protože prý opomněl napomenout Yvonne Přenosilovou, že se to nedělá, když SexyMozka nazvala ducem, podle mého právem, byl pan Cibulka vymeten z jeho pořadu u ČRo. Mimo jiné proto, že jeho ředitel byl prostě příliš tvárný a příliš vstřícný, no prostě takový ten karieristický posera. Také se dere na mysl otázka, proč zrovna ausgerechnet teď, když takovou dobu před tím, ty její neurvalé manipulace nikomu nevadily? Obávám se, že jsme na cestě k něčemu, co se nakonec nikomu nebude ani líbit, ani zamlouvat.

Dinopark neboli vzpomínky na minulost

   Předevčírem bylo v Ocelovém srdci republiky horko až k padnutí. Venku i uvnitř. Pracoval jsem u PC, ale nějak mě to nebavilo. Ne, že by práce nebylo dost, té mám na několik let dopředu, ale sedět za staženými žaluziemi, přes které se usilovně dere slunko "italského typu", v proudu nepříjemně teplého vzduchu od větráku, který běží celou noc v okně, aby přes noc aspoň trošku vychladil pracovnu a ve dne zajišťuje, aby mi netekl pot přímo do očí se mi prostě nechtělo. Dlouho jsem dumal co s načatým dnem, až jsem na to přišel - zajedu si do Dinoparku v Orlové. 

Vrah jménem Facebook

Zdroj: Intermedia

   Člověk má prý  v životě zkusit všechno, protože další příležitost už nedostane.  Nevím, možná je to tak.. Já se bez mnohých zážitků obejdu. Z drog jsem zkusil nikotin, alkohol, kofein. Nikotinu jsem se po dlouhých letech zbavil, když mi mladý lékař při propouštění z nemocnice po zvládnutém infarktu řekl, že to stejně asi nedokážu. Šel jsem v příšerném horku z nemocnice pěšky domů a měl jsem strach,  že přijdou různé abstinenční příznaky, že to opravdu nedokážu, že mám slabou vůli. 

Cedníky a jiné insignie

   Aston, čili Ondřej Neff je už pán v úctyhodném věku. Od života už dostal "pěkných pár úderů na solar" a stal se smířlivějším k chybám jiných a o to nesmiřitelnější ke lžím. Což je u novináře dost zvláštní kombinace - u bulváru to bývá přesně naopak.