neděle 5. února 2017

Na návštěvě u prabratrance



   V pátek jsem už nechtěl umělecké výkony ani vidět, ani slyšet ba ani zpracovávat a nový osmitýdenní kocourek se vytrvale snažil skamarádit s naším sibirjakem, který má pubertu dávno za sebou. Když na něj kotě s nadšením jakoby útočí a mylně předpokládá, že by se s ním mohl začít honit, temně vrčí a utíká. Ne ze strachu, ale už má toho prcka dost a je si přitom vědom, že kdyby ho jen jednou chytl zuby za zátylek, bylo by po malém maiňákovi. Takže se před ním schovává, vylézá na stůl, na škrabadlo a vůbec tam, kde si myslí, že ho drobek nedostihne. Jenže kotě je každý den mrštnější a silnější a zvládlo už veškeré vysoké plochy na nábytku. 1 435 gramů nadšení.

středa 1. února 2017

Diskriminace aneb práva a povinnosi







„Když už podnikatel podniká, nabízí služby, tak je povinen je poskytnout komukoli." prohlásil právník Jiří Vyvadil v reakci na samolepku, vylepenou na dveřích bistra v pražské Palmovce, která zobrazuje přeškrtnutý piktogram osoby v nikábu. 


neděle 29. ledna 2017

Epidemie

   Výnos nového amerického prezidenta Donalda Trumpa odsoudila v neděli německá kancléřka Angela Merkelová, která uvedla, že ho považuje za špatný. „Je přesvědčena, že ani nezbytný, rozhodující boj proti terorismu neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání,“ uvedl v neděli podle webu magazínu Der Spiegel  její mluvčí Steffen Seibert.



   Dejme tomu. Pak je ovšem boj proti ptačí chřipce veden naprosto špatným způsobem. Vybití chovu a ochranná pásma jsou špatné, nelidské metody. Ptáci by se měli likvidovat selektivně, jen v případě, že se u nich podaří nákazu individuálně prokázat. 


  To, že se mezitím nakazí celé okolí drůbežárny a vychcípá veškerá populace hus, kachen, slepic i holubů je nutná daň za "lidský přístup". 



Někdo by to měl říct veterinářům. 
Dělají to blbě.  


A reakce reakčního netu...

  I když - situaci která ve světě trvá spoustu let není možné vyřešit jedním výnosem a hlavně okamžitě. Myslím, že Doník je opravdu tak trochu neřízená střela. Ale asi musel "něco" udělat hned, aby nebyl považován na pouhého předvolebního žvanila a la Sobotka. Ona ta ptačí chřipka totiž postupuje řádově rychleji, než islamizace.

středa 25. ledna 2017

Maminky a intelekt







   Vášnivou diskuzi o genderových stereotypech* vyvolala báseň Maminka od spisovatele Jiřího Žáčka. Z veršů, které se objevují v několika českých čítankách, podle kritiků vyplývá, že hlavním posláním žen je péče o děti, což rozhořčilo řadu feministek.


čtvrtek 5. ledna 2017

Občane, braň...

Nás!



  Tak nám ....jeden ministr vymyslel, že bychom se měli lépe bránit teroristům. Alespoň někteří z nás, kteří jsou ozbrojeni, dokud jim je to umožněno. A ani ne tak sebe, ale stát. Aby se jim to lépe dařilo, je nutno to napsat do Ústavy a současně nabývání zbraní ztížit a více je kontrolovat a omezovat. Prý se tím velmi sníží nebezpečí útoku nelegální zbraní. Tato pozoruhodná i v jiných zemích se šířící a úspěšně uskutečňovaná myšlenka již přinesla praktické výsledky plnící první stránky novin. Podle stejné logiky, že požáru se nejlépe předchází zpřísněním nabývání hasících přístrojů a stříkaček, jejich přísnou kontrolou a jejich určením převážně pro hašení erárního majetku. Stejně tak, že při zpozorování prvních známek požáru je nutno je jen pozorovat, nehasit a počkat až hoří a dohoří. Protože včas hasit by bylo proti něčím právům a principům...

POZOR !!!
nepište už diskuzní příspěvky pod tenhle článek. 
Nejdou zobrazit, vidí je jen Drak a já. 
Použijte k diskuzi novější článek.

neděle 1. ledna 2017

Co nás čeká a nemine nebo mine


Trochu toho sýčkování...
(Tohle je ale sova.)


   Dneska je první den nového roku. Protože jsme se ženou zažili spoustu slavnostních silvestrovských představení a jiných taškařic, které jsme museli odbavit a ne se tam bavit, jsme na Silvestra rádi doma v tichu a ani nás nenapadne někam jít "slavit". Ostatně není co - v našm věku. Na alkohol nás taky moc neužije, takže se rozdělíme - žena obvykle "konzumuje" televizní program (příšerný zvyk!) a já zase internet. Ještě horší zvyk. Letos bylo obé poněkud nezábavné, už dávno vyvařené a dlouho před půlnocí jsme zjistili, že si každý ve svém pokoji pokojně čteme knihy. Každý tu svoji.

   Ani z balkonu nebylo vidět nic zvláštního, Sem tam nějaký vzdálený výbuch rachejtle z "cikánské čtvrti", co deset minut auto, co dvacet autobus.

pondělí 26. prosince 2016

Pravda, lež, nenávist...

















   Spolužák mého syna, kterému jsem nedávno fotil jeho pozdní svatbu mi poslal mailem odkaz. Je to srdcervoucí příběh o malém chlapečkovi, který umřel šťastný v náručí herce Schmitta-Matzena, jenž hrává pro děti každý rok roli Santa Clause. Který malého chlapečka doprovázel na jeho poslední cestě a zdá se, že to dělal výborně. 



pátek 23. prosince 2016

Vánoce a Nový rok 2017

   

   Vážení pánové, milí chlapci, dost nedávno jsem tady hledala v kurzu kreslení perspektivu a dalo mi to dost práce. A když jsem nakonec dostala od pana učitele (Filip, student posledního ročníku AVU) výjimku a možnost nakreslit si to, co sama chci, vznikl tento obrázek, který vám jako něžný dáreček posílám k Vánocům, neboť jste mě zkraje hezky provázeli svým zájmem, což mě ještě víc podnítilo k tvorbě.

   Ta dívka ztělesňuje lípu, která mi roste před okny, takže srdíčka jsou její listy, nikoliv zamilované ikony, kromě toho, co je na čele, což je pro vás můj bonus. Každá žena by se měla umět proměňovat, tak i Lípa to dokáže. Vy si to bohužel vyzkoušet nemůžete, ale podložím-li pod kresbu barevnou čtvrtku - vždycky je jiná, jinak svítí, září nebo hasne. Posílám zelenou variantu, je to barva naděje. Naděje je vzrušující. 



   Takže vám všem přeju krásné Vánoce - nádherné dárky, spokojenost - buďte šťastní.
A pošlete mi v duchu myšlenku, budu doma sama jen se vzpomínkami. Ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo, jsem zvyklá, ale čas se v tu dobu nějak moc vleče. Asi tedy zase spáchám nějakou kresbu a možná opět objevím Ameriku. Netradičně se zabavím a čas poplyne rychleji.




               Mějte se všichni co nejlíp!
Astra    


I Drak se rozhodl něco podotknout:



No a já? Já si už udělám strejčka:


    


StK                 

              

čtvrtek 22. prosince 2016

Předvánoční zamyšlení

  Tentokrát to nechám na Holanďanech. Tedy na jednom. Nechal si ukrást mobil. Zcela úmyslně. V něm měl zabudován sledovací SW, který fungoval i po výměně SIM karty. A pak sledoval zloděje. Bez nenávisti, jen ze zvědavosti. 






   Co z toho plyne? Že Velký Bratr může být i docela malý, privátní. Když si tohle uvědomíte, zjistíte, že vaše soukromí je vlastně značně iluzorní. Protože možnosti Velkého Bratra budou asi mnohem větší. Takže buď nemít chytrý telefon, nebo se chovat tak, abyste se stal pro sledovatele naprosto nezajímavým tuctovým. Oblázek na dně mořském. Nula.

   Ovšem dokument je spíše zamyšlením nad tím, jak vnímáme imigranty my. Tedy mladí Holanďané. A jak se mýlí. Ne, nemáme co dělat s chudáčky. Když se to tak vezme - i ty hladové myši, které nám vyžírají spižírnu jsou vlastně chudáčci. I když nás občas kousnou.

   Asi bude třeba zapnout v mozku důrazné varování: Mnoho malých myšiček - hospodářova smrt. Prostě musíme se stát většími egoisty, sobci, myslet nejdříve na sebe a na své blízké, jinak na jaře nebude čím osít pole. To, že pak vymřou i myši nás už nebude zajímat. Budeme už mrtví.  

Podívejte se v klidu na celý filmeček. Nebude to ztracených dvacet minut, to mi věřte.


Poznámka:
Z holandštiny jdou titulky přepnou i do angličtiny nebo do slovenštiny.


A dodateček:

Reakce Berlíňanek na masakr nákladním autem

Reakce Pražanů na příjezd Adolfa Hitlera

   Není důležité, koho vítají. Dají se jim do ruky transparenty nebo vlajky a ony jdou jásat. Nebo se tvářit odhodlaně. Berlín je veliké město  a podle počtu pravděpodobnosti těm dámám sboru pod koly náklaďáku nikdo z blízkých nezahynul. 

   Když se pozorně podívám do tváří členek oněch sborů, vidím tam velkou vnitřní disciplínu. Když se podívám na fotku černobílou, vidím totéž. A když by to byl J.V. Stalin, Barrack Obama nebo Pol Pot, bylo by to dost podobné. Takže až jednou nastoupí nový pán s knírkem a patkou, zase přijdou. Jsou spolehlivé. 

To je postoj, ze kterého se mi dělá zle.

sobota 17. prosince 2016

Sprostota, echt "sluníčková"...


Naskenováno z dnešního regionálního Deníku.



  Mám minimum času, nechtěl jsem se zabývat svým blogem, ale žena mě upozornila na skutečný špek v dnešních tištěných novinách. Připadá mi to sice spíše jako HOAX - nemohu uvěřit, že by UNICEF opravdu byla tak sprostá organizace.

   I když - oni už jsou asi takoví. Konají dobro svým jménem na cizí účet. 
Tady se vlastně  jenom dokonale odkopali.


Mimo jiné: 
  Podobně úchylná mi připadá reklama od O2, kde rodinka, natěšená z "chytré sítě" pod stromečkem zapomene zajet pro babičku na nádraží.  Závisláci? Nebo něco horšího?